Když se nedaří, co se dařit má...

Hola amigos!
Když někdo říká, že ve fotbale rozhodují maličkosti, zní to asi jako fráze, ale já vám po posledních zápasech můžu říct, že to rozhodně fráze není. Přiznám se vám, že mám za sebou pár zápasů, na které bych nejradši zapomněl. Porážka s Eibarem, pak výhra s Realem Sociedad, při které jsem dostal dva góly, a nakonec nedělní porážka 0:4 na Nou Campu s Barcelonou.
I takové období prostě k fotbalu patří. Měli jsme skvělý začátek sezony, při kterém jsem se snažil zůstat nohama na zemi, a to samé dělám i teď, když to není tak skvělé. Snažím se poučit z chyb, mít hlavu pořád nahoře a brát to jako takovou zkoušku, která mě může posílit.
My totiž nehrajeme nijak špatně. Na Barceloně jsme měli čtyři slibné šance, ani jednu jsme neproměnili, a oni nám pak za osm minut nasázeli tři góly. To se holt někdy stane. Mám pocit, že se to nějak zlomilo před dvěma týdny s Eibarem. A to jsou ty detaily, o kterých jsem mluvil.
Ve druhém poločase se zranil obránce Daniel Carrico, šel ze hry, místo něj naskočil mladý Jules Koundé, který hned vzápětí zavinil penaltu, za deset minut jsem udělal chybu já, vedení 2:0 bylo pryč, a nakonec přišel ještě třetí gól a my prohráli. V Eibaru jsme zkrátka neměli ztratit.
Ale jak říkám, i takové období musíme zvládnout a věřit, že nás to na hřišti nakonec posílí. V tabulce jsem teď šestí, ale na druhou Barcelonu ztrácíme jen tři body, takže se na to snažím dívat pozitivně. A taky věřím, že mi pomůže reprezentační přestávka, člověk tady vždycky přijde na jiné myšlenky, a to se mi teď hodí. Důležité samozřejmě bude, jak zvládneme páteční zápas s Anglií, od toho se bude všechno odvíjet. Jsem optimista a věřím, že budeme v pátek v noci my ti spokojenější.
Tak nám držte palce, budeme to potřebovat!