Hola amigos!
Zrovna teď, když píšu tenhle blog, sedím v letadle a jsem na cestě do Prahy na reprezentační sraz, tak mám aspoň dost času se s vámi o všechno podělit. Jak už asi víte, včera večer jsme doma remizovali 1:1 se Celtou Vigo, přitom jsme celý zápas dominovali, měli jsme snad 19 střel a byli jsme lepší. Jenže oni si přijeli pro bod a taky si ho nakonec odvezli. Šli jsme do vedení v 81. minutě a oni skoro z rozehrávky vyrovnali. Byla to taková střela, že jsem s tím nemohl nic dělat. Byli jsme samozřejmě zklamaní, škoda těch dvou bodů, ale zase na druhou stranu – po třech kolech máme sedm bodů, neprohráli jsme a inkasovali jsme jen jeden gól. Musíme se z toho včerejšího zápasu poučit, ale snažím se v tom zároveň hledat to pozitivní, protože máme na čem stavět.
Včerejšek byl také důležitý z toho důvodu, že jsme se dozvěděli program v Evropské lize. Čeká nás kyperský Apoel Nikósie, ázerbájdžánský FK Karabach a lucemburský Dudelange, což jak asi tušíte, bude náročné hlavně na logistiku a cestování. Kypr je daleko, nemluvě o Ázerbájdžánu, tam nás čeká ze Sevilly odhadem osmihodinový let, takže si dovedete představit, že nikdo nejsme moc nadšení. Navíc bude zajímavé, že už tři dny po zápase tam hrajeme v lize s Realem Madrid, takže se máme na co těšit :-)
A i z fotbalového hlediska to budou nevyzpytatelní soupeři, Apoel hraje pravidelně Ligu mistrů, Karabach si ji předloni zahrál také a ani Dudelange nebude takový trpaslík. Vzpomínáte, jak se loni senzačně dostali jako první lucemburský tým v historii do skupiny Evropské ligy? Tady v Seville to ale všichni berou tak, že bez ohledu na kvalitu soupeřů musíme postoupit a jít dál z prvního místa, nic jiného se tady vzhledem k předchozím úspěchům v Evropské lize zkrátka nebere.