100 porterías a cero

Hola amigos!
Včera večer se mi splnil sen! Porazili jsme Leganés 3:0 a já si tak připsal svou 100. ligovou nulu v kariéře, díky které jsem jako 23. český brankář vstoupil do Klubu ligových brankářů. Mohlo to být už o něco dřív, ale nula z únorového zápasu s Getafe se nepočítala, protože jsem ho kvůli zranění nedochytal. Řeknu vám, jsem rád, že si tenhle úkol už můžu konečně odškrtnout.
Přiznávám, že po nedávném restartu La Ligy to pro mě byla velká osobní motivace. Být součástí tolika skvělých brankářů naší historie je pro mě obrovská čest. Čechína, který má na kontě 248 nul, už asi nepřekonám, ale jinak věřím, že se mi podaří ještě pár dalších nul přidat.
Když se ohlédnu zpátky, stejně je to pořádně dlouhá cesta, co jsem ušel. Těch sto nul jsem sbíral od 12. srpna 2011, kdy jsme s Viktorkou Žižkov ve třetím kole porazili 1:0 Duklu, a já si kromě první nuly připsal i první ligové vítězství. Tehdy mi bylo 22 let a dál už ten příběh znáte - na Žižkově jsem přidal ještě jednu nulu, dalších 32 jsem si připsal v dresu Sparty, v Basileji jich bylo 46 a zbylých 20 jsem přidal už v dresu Sevilly.
Kdybyste se mě zeptali, na kterou z nich vzpomínám nejvíc, odpovím bez váhání. Na tu předloňskou z vítězství 3:0 proti Realu, kterou jsem vychytal po probdělé noci, kdy jsem měl starost o zraněnou dceru. Vzhledem k okolnostem to pro byla asi nejemotivnější nula v kariéře. Ale jak jsem už říkal - věřím, že těch památných nul přidám ještě dost. Kvůli sobě i kvůli vám všem, kdo mě na mojí cestě podporujete a fandíte mi. Moc vám za to děkuji. Jedeme dál!