Celebración de cumpleaños

Ahoj lidi, zdravím vás už opět z Basileje! Mám za sebou dlouhou cestu z Číny, dva dny v Praze, jeden trénink v Basileji a hlavně svoji narozeninovou oslavu. Včera jsem měl 29. narozeniny a došlo mi, že to bylo asi poprvé za dobu, co jsem ve Švýcarsku, kdy jsem byl na svoje narozeniny v klubu, protože většinou se v tomhle termínu hrají reprezentační zápasy. Takže jsem včera
dopoledne dostal v klubu dort, který byl tentokrát jen pro mě. Nevím, jestli to víte, ale máme totiž s Markem Suchým narozeniny ve stejný den (já jsem akorát o rok mladší), takže máme oslavu vždycky společnou, tentokrát ale Suchoš chyběl, protože zůstal o den déle v Praze. Je to docela vtipné. Jsme ze stejné země, máme narozeniny ve stejný den a potkáme se ve Švýcarsku v jednom klubu! To skoro nejde vymyslet. Kluci v kabině to zpočátku nechápali, mysleli si, že je to nějaký vtip, že taková náhoda snad ani není možná. Vzpomínám si, že to dlouho nechápali i kluci v reprezentaci. No, nakonec si všichni zvykli, ale občas se tomu někdo diví dodnes :-)

V Česku je v některých klubech zvykem, že když máte narozeniny, zaplatíte spoluhráčům nějaké občerstvení, občas se dávají i peníze do týmové kasy, ale v Basilejí nic takového nefunguje. Tady oslavenec jenom dostává dort. A v reprezentaci nám k tomu kluci ještě společně zazpívají. Včera večer jsem to pak ještě oslavil doma s manželkou a dcerou, ale nic velkého. Já na oslavy narozenin nikdy moc nebyl, většinou jsem totiž buď někde hrál, nebo jsem někam cestoval, takže to ani moc
nešlo. Ale abyste si nemysleli, že si stěžuju, tak je to naopak, nikdy jsem neměl pocit, že jsem o něco přišel, nebo že mě fotbal připravil o bouřlivou oslavu narozenin. Zní to jako klišé, já jsem ale nejspokojenější, když jsme já i moje holky zdraví, nic víc nepotřebuju! Když jsem byl mladší a všichni mi přáli zdraví, tolik jsem to nevnímal, ale jak člověk stárne, pochopí, že opravdu nic důležitějšího není. Važte si toho, že vás nic netrápí, jednou na to budeme vzpomínat.

I když ještě jednu věc bych si vlastně přál. Takových dvacet bodů navíc v ligové tabulce. Nebo aspoň deset, ať to zase nepřeháním. No jo, zpátky do reality – v pondělí nás čeká klíčový zápas v Bernu, kde nutně potřebujeme vyhrát, abychom boj o titul zdramatizovali. Bude hrát první s druhým, takže se všichni těší. Já kvůli tomu šel už včera na trénink, i když máme oficiálně sraz až dneska. Ale cítil jsem, že to moje tělo potřebuje. V Číně jsem odchytal jeden poločas, pak jsem měl dva dny volno, takže jsem chtěl jít na trénink dřív než většina ostatních kluků. Navíc hrajeme v Bernu, kde je umělá tráva, což je pro mě vždycky náročná změna, o to víc teď, když mám za sebou týden v Číně, kde bylo krásné teplo a dobrá přírodní tráva. Už včera jsme proto začali trénovat na umělce, což děláme před takovými zápasy běžně, abychom si zvykli.

Strašně se na pondělí těším a věřím, že to zvládneme. Naše ztráta na Bern je velká, ale chceme je aspoň před koncem sezony ještě dostat pod tlak, aby neměli pocit, že už mají titul jistý. Tak nám v pondělí od 16 hodin zase držte palce a užijte si Velikonoce!