Falta mi compañero de equipo

Ahoj lidi, zdravím vás z polského Gdaňsku, kde zítra s českou reprezentací odehrajeme přátelské utkání proti domácímu Polsku. Tohle je druhý reprezentační sraz, kde chybí Marek Suchý, a musím se vám přiznat, že je to pro mě hodně zvláštní. Než se zranil, byli jsme čtyři roky na pokoji spolu, v legraci jsme si říkali, že jsme spolu skoro častěji než s vlastními manželkami. Se Suchošem jsem byl na pokoji vždycky i v Basileji, před každým zápasem, na každém soustředění, to samé v reprezentaci, takže jsme spolu trávili opravdu hodně času.
Ve fotbale je to většinou tak, že když si najdete parťáka, jste spolu, dokud vás něco nerozdělí. Ale vydržet takhle dlouho pohromadě je, zvlášť v reprezentaci, docela výkon. Ale pro hráče je to každopádně dobře, být na pokoji s někým, kdo vás dokonale zná, je výhoda. Navzájem o sobě víte, kdy ten druhý chodí rád spát, jestli si jde lehnout před zápasem a podobně.
My se Suchošem jsme podobné typy, spíš tišší kluci, takže si vyhovujeme. Koukneme se na film, oba chodíme spát relativně brzy, v podobný čas si chodíme lehnout i odpoledne před zápasem. Máme to vychytané, spoustu věcí už děláme automaticky. Suchoš třeba vždycky vyzvedává klíče od pokoje, já si zase automaticky beru postel blíž ke koupelně. Když si to takhle vychytáte, už to neřeší ani nikdo v reprezentaci, a prostě vás příště zase automaticky dají na jeden pokoj.
No jo, tentokrát ale spím sám. Minule jsem byl na pokoji s Tomášem Koubkem, protože i jemu chyběl parťák, jenže tentokrát tady už Tomáš Kalas nechybí. Je pravda, že po Suchošovi je zrovna Koubas ten, ke kterému mám asi v nároďáku nejblíž. Těším se na všechny, je tady skvělá parta, hodně blízko mám ke všem klukům, se kterými se znám už ze Sparty, stmelily nás naše tehdejší úspěchy. S Koubasem jsem se osobně poznal až v reprezentaci, ale lidsky jsme si hodně sedli. Jsem s ním i mimo srazy asi nejvíc v kontaktu, máme stejné názory, máme podobně staré dcery, naše manželky se znají, takže k sobě máme blízko.
Ale jak už jsem říkal, obecně platí, že je tady skvělá parta. Je to jiné než v klubu, kde jsem sice se všemi v každodenním kontaktu, ale přece jenom je to cizina, nejsou tam žádní Češi, takže si tam člověk tolik nepokecá, a co si budeme povídat, i ten náš český humor je trochu specifický :-) Takže to, jak každý říká, že se na sraz reprezentace těší, opravdu žádná fráze není. Je to pravda. Vždycky jde jen o to, aby se to přeneslo i na hřiště a my vyhráli. Tak nám zítra držte palce!